Jsem žena… Miluji a neustále hledám jedinečnost ve věcech každodenního života, protože i my sami jí samotnou Jsme. Miluji život, svoji pevnost a sílu, otevřené a laskavé srdce, miluji svobodu, radost a svou lidskost, i projevy lidskosti druhých. Ne vždy, dokážeme být v průběhu našich životů právě takové. Mnohdy zažíváme bolest, zradu, stud, často jsme vyčerpané okolím i sebou, dáváme více, než přijímáme, cítíme se opotřebované. Někdy se může stát, že nevidíme světlo… Ano, tohle vše a ještě mnohem více můžeme vnímat, cítit a zažívat. Tohle vše je součástí našeho růstu. Mnohokrát za život padáme a zvedáme se, aby se další den zrodila laskavější a silnější verze nás samotných.
Jedinečnost zde rozhodně není vnímána jako nadřazenost. Jedinečnost je spojena s tím, že vím a tuším, kdo jsem, proč tu jsem. Uvědomuji si, že jsem zde přišla svůj život prožít, ne přežít! Toto poznání je v neustálém procesu. Je cestou nás samotných i naší milující a námi milované Duše, naší podstatou. V ní samotné je ukryta jiskřička Zdroje. Je tím nejcennějším, co máme na této lidské pouti životem. Je klíčem k životu v radosti, lehkosti a hojnosti. Neustále nám svítí na cestu. Přeje vše dobré všem lidem, ale hlavně sobě, protože dokud nebude naplněna láskou a radostí, nemůže rozdávat, aniž bych sama neztratila. Učme se na své cestě, s láskou naslouchat svému Srdci, Duši a svému zvídavému Duchu, díky kterému kráčíme vstříc novému, jedinečnému poznání. Přijměme tyto „nástroje“ do našich životů.
Věřím a vím, že touto cestou nemohu minout to, co pro mě Vesmír přichystal. Nikdo jiný než Já, neví co je pro mě to pravé, co nejvíce potřebuji. Jsem sama pro sebe velmi důležitá, potřebuji být celistvá, přijímám sebe i ostatní právě teď. Stále se učím, protože již vím, že toto je cesta. Náhody neexistují, vždy potkávám ty, které potkat mám… a tak to je!
Cesta, po které kráčím, mě zavedla kromě jiného, k mé tvorbě. Postupem času mi představila, další verze mě samotné, i to, co vše je možné, když tvořím ze srdce. Díky ní i vám, mi otevřela další brány poznání. Nebylo to jako mávnutím kouzelného proutku. Každý sám, a přitom spolu procházíme svými životy, abychom pochopili a mohli jít dál. Cestou otevíráme truhly se svými dary, které jsou skryty pod nánosem pavučin času. Vždy tady byly, jen jsme je nemohli, nebo nechtěli vidět. Zjišťujeme, co máme rádi, co nás přitahuje, zveme tyto věci do našeho života. Přestáváme řešit, co na to řeknou ostatní. Za to vše nás Vesmír postupně odměňuje. Čím dál tím častěji se stáváme pozorovatelem svého života. Zjišťujeme, že vše je jinak, než nám řekli…mnohem jednodušší, čisté a průzračné. Obracíme se do sebe a postupně nalézáme svůj vnitřní klid, harmonii. Vnímáme, kolik lásky se vejde do našich srdcí i to, že vše má mnoho rovin. Objevujeme multidimenzionalitu a její souvislosti v časoprostoru.
Jedinečnost našeho Ducha a Duše, která se manifestuje v našich životech skrze nás, je posvátná. Je darem, se kterým jsme přišli prožít náš život zde na Zemi. Každý z nás je velmi důležitým kamínkem jedné obrovské mozaiky. Jsme tvůrci svého života, vše je v nás. Vše má zároveň obrovský přesah a potenciál. Netvrdím, že je to jednoduché, ale rozhodně to nemusí být složité. Vězte, že v našich nejtěžších výzvách, nalézáme ty největší dary. Milé ženy, pokud pro vás přišel čas změny, a moje tvorba je vašemu Srdci či Duši blízká a volá si vás, ozvěte se mi. S láskou a radostí pro vás vytvořím v čistotě záměru to, co podpoří váš růst, vaši jedinečnou esenci a cestu zpět k sobě.
…jmenuji se Monika